Recenze: Panicové

Knihu Cizinka známe už asi všichni, nová kniha autorky Diany Gabaldonové, Panicové popisuje, co se stalo předtím, než Jamie potkal Claire…

Navzdory tomu, co tvrdím o překladu nakladatelství Omega jsem nad pořízením Paniců ani na vteřinku neváhala. Prachmizerný překlad je v porovnání s možností poznat další třípek příběhu nesrovnatelný. Kniha se skládá ze dvou částí.

První část jsou už zmínění Panicové. Popisuje, jak Jamie unikl z pevnosti Fort William, když jeho otec tragicky zemřel a ve Francii se setkává se svým přítelem z dětství Ianem Murrayem.

Oba dva se stávají nájemnými vojáky, stráží, která přepravuje, drahocenný náklad po celé Francii.

První část knihy je celkem nezajímavá a dá se říct, že připomíná středověkou verzi Prciček.., když hlavní starostí Jamieho i Iana je, jak si konečně „smočit“. A věčné dilema touha po sexu vs. zatracení a strávení věčnosti v pekle…

Kniha je napsána příjemným vypravěčským stylem Diany Gabaldon a já jakožto čtenář, který má tuto autorku ve velké oblibě jsem měla pocit, jako bych se vrátila domů. Samotný příběh, ale nijak zajímavý není, nepřináší nám nic moc nového a  největší vzepětí, jsem prožila při přečtení:

„Zbabělče!“ zavolala za ním Ian a po skotsku zapištěl.“

„Jednou to už zafungovalo, a tak to Ian zkusil znovu. Nadechl se z plných plic a jal se pištět“

(str. 47)

Knihu přeložila Anna Polanská a já nemám slov. Nevím, jestli někdy slyše a slova jako bojový pokřik, případně válečný jek, ryk… ale ať už je v předloze cokoliv, jsem naprosto přesvědčená, že použít v souvislosti s dvěma obrovskými, ramenatými skotskými bojovníky slovo „pištět“, je alespoň na propadnutí honoráře.

OMG, pištět?! Piští pětileté holky, když jim kluci hodí za krk pavouka, ne dospělí muži… Takže překlad od nakladatelství Omega, opět nezklamal – zase je to příšerné. Ovšem v porovnání s tím, co se nachází v druhé části knihy je to naprosto podřadné.

Když totiž skončí příběh Paniců, následuje krátké Intermezzo, kde k čtenářům promluví autorka. která slibuje ten pravý poklad, o kterém jsem ale nikde nenašla ani zmínku.

 

„… navrhla jsem, že bychom mohli čtenářům poskytnou poněkud delší výtažek z Cizinky, aby si logicky spojili mladého žoldáka z Paniců a stále ještě mladého, ale zkušenějšího (v některých oblastech…) skotského psance, který upoutá pozornost Claire Randalové tím, že před jejíma očima téměř vykrvácí. A proto zde naleznete víc, než jen první kapitolu Cizinky a pevně doufám, že si celou část náležitě vychutnáte.“

(str. 91)

Z autorčina úvodu jsem to pochopila, že se bude jednat o první kapitolu bohatou na dosud nezveřejněné podrobnosti a že se dozvíme něco víc, ale bohužel. Jednalo se skutečně o jen a pouze, opsaný začátek Cizinky až do chvíle, kdy Claire ošetří zraněného Jamieho.

Velice mě to zklamalo, jsem sice ráda, že Panice mám, ale v podstatě se jedná pouze o nijak zvláště důležitou či informačně bohatou povídku a zbytek knihy je jen opis z už vydané Cizinky.

Nevím, co víc dodat, jsem skutečně zklamaná, protože to považuji za prach obyčejný reklamní tah a přitom se jedná o téma, ze kterého by se dalo tolik vytěžit. Autorka mohla do příběhu zahrnout, jak přišel Ian o nohu atd. ale místo toho to byla jen povrchní povídka.

Mě tedy kniha Panicové zklamala.

55%

Co na ni říkáte Vy? Budete si jí pořizovat?

 

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Megaknihám.