Autorka – Emmy Laybourne: Narodila se v Americe, kde dodnes žije se svým manželem a dvěma dětmi. Během života vyzkoušela mnoho kreativních povolání. Kromě spisovatelky, pracovala také jako učitelka herectví a herečka. Hrála, jak ve filmech, tak v divadelních představeních. V roce 2006 získala na kalifornské univerzitě UCLA titul magistra.

Hodnocení obálky: Obálka vychází z knížky a upřímně moc se mi nelíbí. Působí hodně temně a depresivně a přesně tak to má být. Protože kniha je o temných a depresivních událostech. A když pomineme ohavný šedivý mrak a podíváme se níže, vidíme tlupu dětí stát na střeše obchoďáku, jak se dívají na tu katastrofu. Takže i když se mi obálka nelíbí, uděluji 4/5 za to, že odpovídá ději knihy a přesně vystihuje atmosféru příběhu.

Obsah: Anotace o knize hodně vypovídá, takže ji jen doplním. Byl to den jako každý jiný, bratři Alex a Dean dobíhají školní autobus. Nakonec ho stihnout a rozjedou se do školy… klasika, den jako každý jiný. Až na to, že tentokrát do školy nedojedou. Během jejich cesty se stane katastrofa, z oblohy začnou padat obrovskou rychlostí rekordně velké kroupy. Během chvíle je autobus zdemolovaný a lidé začnou pod strašnými ranami umírat. Čtrnáct dětí se dostalo do bezpečí do nedalekého supermarketu. Schovaní před počasím zjistí, že kroupy to jen začalo a že pokračování je ještě mnohem horší. Svět stojí na pokraji katastrofy.

Nikdo jim nepomůže a je jen na nich jestli se dokáží zorganizovat a přežít. Ale, jak by mohlo čtrnáct dětí z toho téměř polovina předškoláků přežít, když venku lidé umírají po stovkách? Ale za zlých dob se rodí hrdinové a tak se zdá, že mají šanci. Ale po několika zvratech je potřeba učinit zásadní rozhodnutí, které vše změní…

Hodnocení: Wow! Tak tohle bylo něco! Strašně se mi líbilo, jak byl celý příběh reálný. Překvapivě i technické vymoženosti nebyly o nic větší než, jaké můžeme během pár let skutečně reálně očekávat.
Příběh, jak se parta dětí snaží přežít ve zhrouceném světě, mě velice zaujal.

Závěr: Příběh o tom, že zoufalá doba nutí lidi dělat zoufalé věci je velice zajímavý a právem se může honosit označením dystopie. Můžete pozorovat partu „dětí“, které si v běžném světě nemají co říct a jednoduše se více méně ignorují. Ale v pekle ve kterém se ocitli, se musí naučit spolu nejen žít, ale i spolupracovat pokud chtějí přežít. Knížka byla velmi pěkná a rozhodně ji mohu doporučit. Začátkem listopadu má vyjít druhý díl – Monument 14 – Nebe v plamenech a já se nemůžu dočkat, až si ho přečtu.

85 %
Za poskytnutí výtisku k recenzi, děkuji nakladatelství Baronet.

Srpen 2013