RC Recenze: Kytice
Nestárnoucí klasika v novém hávu
Kniha: Kytice
Autor: Karel Jaromír Erben
Díl: –
Vydáno: 2010/2012
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 152
Žánr: klasika, poezie
Doporučený věk: Bez omezení
Autor: Karel Jaromír Erben
Díl: –
Vydáno: 2010/2012
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 152
Žánr: klasika, poezie
Doporučený věk: Bez omezení
Sbírka baladických básní K. J. Erbena právem patří mezi klasická díla české literatury. Nejznámější a nejoblíbenější soubor básní začal autor psát již jako student. Jeho balady jsou inspirované slovanskými i jinými pověstmi a vyznačují se dějově dramatickým spádem. Promítají se do nich rovněž představy autora o vztazích mezi lidmi a přírodou a mezi lidmi navzájem.
Autor – K. J. Erben: Narodil se 7. listopadu 1811 v podkrkonoší ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně. Zemřel 21. listopadu 1870 v Praze. V roce 1825 nastoupil na hradecké gymnázium. Po jeho absolvování nastoupil v roce 1831v Praze na filozofickou fakultu na studiu práva. V roce 1848 pracoval jako redaktor Pražských novin. V roce 1851 se stal prvním archivářem města Prahy a od roku 1864 zastával po zbytek života funkci vysokého úředníka na pražském magistrátu.
K. J. Erben se proslavil jako český básník, jazykovědec, historik, folklorista a především sběratel lidové tvorby. Jeho nejznámějším dílem je sbírka balad Kytice z pověstí národních. Vznikla po téměř dvacetileté práci. Básně vycházely nejdříve v časopisech. Sbírka se stala slavnou už za jeho života a dnes patří k základním pilířům české literatury. Erben zde záměrně užívá jazyk a rytmizaci folklorní poezie. V jeho baladách se opakují témata viny a trestu. Většina jeho básní se týká základních vztahů, vztah mezi matkou a dítětem, ženou a mužem. V jeho básních nacházíme i odkaz, že lásku matky k dítěti nezničí ani smrt.
Díky svému dílu se stal tváří českého romantismu.
Díky svému dílu se stal tváří českého romantismu.
Zajímavosti: K. J. Erben pocházel z dvojčat, bohužel jeho bratr Jan po několika týdnech zemřel.
Trpěl vadou výslovnosti.
Byl nadaný klavírista.
Pocházel z rodiny s písmáckou tradicí.
Při studiu v Praze se seznámil s Františkem Palackým, s ním pak spolupracoval až do konce života.
Stal se členem Královské české společnosti nauk.
Byl dvakrát ženatý a během svého života se musel vyrovnat s úmrtím několika dětí.
Dodatečně Karel Erben přijal vlastenecké jméno Jaromír.
Zemřel na onemocnění tuberkulózou.
Trpěl vadou výslovnosti.
Byl nadaný klavírista.
Pocházel z rodiny s písmáckou tradicí.
Při studiu v Praze se seznámil s Františkem Palackým, s ním pak spolupracoval až do konce života.
Stal se členem Královské české společnosti nauk.
Byl dvakrát ženatý a během svého života se musel vyrovnat s úmrtím několika dětí.
Dodatečně Karel Erben přijal vlastenecké jméno Jaromír.
Zemřel na onemocnění tuberkulózou.
Hodnocení obálky: Obálka mi z větší část svou barvou připomíná pergamen. Z menší části je zelená a to od hřbetu do jedné třetiny. Líbí se mi i výrazný nadpis, který je na pergamenovém pozadí zelený a na zeleném pozadí v pergamenový. A nejvíce se mi líbí drobná kytice květin vlevo dole, kvůli které uděluji hodnocení 4/5.
Obsah: Vodník, Polednice, Svatební košile… kdo by je neznal? Krásné balady s tragickým koncem, které Erben pečlivě sesbíral z pověstí, které se tradovaly na území Čech.
Hodnocení: Na Kytici nikdy v životě nezapomenu, protože je to první kniha „povinné četby“ kterou jsem si přečetla dobrovolně a která se mi líbila. Ze všech druhů rýmů, mám nejraději právě verš sdružený (aabb), který Erben používá. Kytice mě provází celým mým životem už od základní školy a ještě na základní škole jsem se sama naučila několik balad (Vodníka, Polednici, Mateřídoušku, kus Svatební košile a Dceřiny kletby). Neučila jsem se to schválně (až na polednici), ale protože se mi balady tolik líbily, že jsem je četla stále dokola.
+
-
Závěrečné poznamenání, které nás informuje, kde Erben sebral pro balady podklady, mě velice zaujalo a nadchlo.
–
-
Jediné co se Kytici dá vytknout, je její umístění na seznam povinné četby, za které ale nemůže. Ano, je to krásná kniha a lidé by ji měli znát, ale označení povinná jen případné čtenáře odradí…
Závěr: Kytici jsem už dlouho chtěla mít ve své knihovně a jsem nesmírně ráda, že teď se mi mé přání splnilo. Kytice patří mezi skvosty české literatury a každý by si jí měl přečíst. Ne, ale kvůli její rádoby povinnosti, nýbrž proto, že je to krásné čtení a byla by škoda se o něj ochudit.
Na závěr si dovolím ještě soukromý zážitek. Když jsem byla dítě, téměř každý rok jsme jezdili do Chorvatska a já se celé dny potápěla. A když jsem tak s brýlemi a šnorchlem křižovala hladinu a do uší mi bubnoval můj tep, automaticky jsem si do jeho rytmu odříkávala balady z kytice, protože mají úžasný rytmus. Právě díky tomu si mnoho balad pamatuji dodnes.
Na závěr si dovolím ještě soukromý zážitek. Když jsem byla dítě, téměř každý rok jsme jezdili do Chorvatska a já se celé dny potápěla. A když jsem tak s brýlemi a šnorchlem křižovala hladinu a do uší mi bubnoval můj tep, automaticky jsem si do jeho rytmu odříkávala balady z kytice, protože mají úžasný rytmus. Právě díky tomu si mnoho balad pamatuji dodnes.
100%
Za poskytnutí výtisku k recenzi, děkuji nakladatelství Fragment.
Za poskytnutí výtisku k recenzi, děkuji nakladatelství Fragment.
Další recenze české klasiky:
Pábitelé – Bohumil Hrabal
Osel a stín – Voskovec a Werich
Zdroj anotace: nakladatelství Fragment.
Červenec 2013
2 komentáře
Pingback:
Pingback: