Bez mobilu ani ránu

Mobil je dneska neoddělitelnou součástí našich životů a neobejdeme se bez něj ani na kole. Nebo alespoň já ne, protože bez navigace jsem naprosto ztracená. Přemýšlela jsem tedy, jak to udělat, abych měla navigaci pořád před očima a nemusela za jízdy pořád vytahovat mobil a riskovat, že ho upustím.

Cyklistická brašna na rám kola

Nechtěla jsem za výbavu utrácet tisíce. Hledala jsem něco levného, na čem si vyzkouším, co vlastně potřebuju.Tak jsem mrkla na poštovné zdarma a měla jsem štěstí. Objevila jsem totiž suprovou cyklistickou brašnu na rám kola. Která perfektně vyřeší, všechny moje potíže.

Díky suchým zipům ji lze uchytit na jakýkoliv rám, takže je vhodná na každé kolo. Mobil bezpečně zavřete do kapsičky chráněné poctivým zipem, takže se nemusíte bát, že by vám za jízdy vypadl. Vrásky vám nemusí dělat ani déšť, protože vrchní část brašny je z průhledného plastu a kapky deště k telefonu rozhodně nepustí.

Praktické údaje

Brašna má rozměry 17 x 7 x 7 cm. Vejde se tam tedy telefon o maximální velikosti 5 palců. Do spodní části brašny se vám vejde i pár drobných nezbytností, jako je třeba platební karta, klíče nebo kapesník. Vybrat si můžete celkem ze 4 barev, takže určitě vyberete takovou, která vám bude skvěle ladit ke kolu a cyklistické helmě.

Za zaslání produktu na recenzi děkuji e-shopu postovnezdarma.

The post Cyklistická brašna na rám kola appeared first on Nemožné je možné.

Ucelený soubor 18 fantasy povídek nás zavádí do Mezivěku. Doby, stovky let po blíže neurčené katastrofě, která uvrhla přeživší lidstvo zpět do hlubokého středověku. Díky slabému králi zemi prakticky vládne Diákon, náboženský fanatik libující si v zatýkání a popravách osob. Nešetří ani šlechtu, která se odmítá podvolit jeho krutovládě. Zemí i lidmi zmítá hrůza a každý kdo může se snaží dostat na jih, co nejdále od hlavního města.

Hrdiny povídek jsou naprosto odlišné postavy. Jednou se jedná o vraha a jednookého žoldák, po druhé o mladou dívku, která se nechala své na scestí, kvůli lásce a po třetí… to je různé. Výběr je opravdu bohatý a málokdy mají postavy něco společného. Na rozdíl od jednotlivých povídek. Ty totiž v naprosté většině spojují hlavní motivy – láska, utrpení a smrt. A je to natolik silný motiv, že i když už to vypadalo, že povídka dobře dopadne a já si to moc přála, hlásek uvnitř mě mi říkal, že se pletu, že tohle určitě dobře neskončí a skoro pokaždé měl pravdu.

Mezivěk, Západozemí, Středozem…

Během psaní jsem si často vzpomněla na George R. R. Martina a jeho příběh ze Západozemí. Jednak oba autory spojuje temná atmosféra světů, které vytvořili a pak i to, jak neúprosně zacházejí se svými postavami. Patrik Griel se s tím opravdu nemaže. Nemilosrdnost s jakou likviduje jednu postavu za druhou mi připomíná Hry o trůny, kde si nemohli být jisti životem ani hlavní hrdinové.

Jak já tohle nesnáším, člověk si k postavě vytvoří vztah, začne svět vidět jejíma očima, pochopí její pohnutky a přeje jí úspěch a najednou je pryč. Stačí nějaký najatý vrah, otrávené jídlo, pád z koně nebo jakákoliv další událost, která ukončí hrdinův život. Naštěstí u povídek je to jiné, než když si k postavě vytváříte vztah v několikaset stránkovém románu. Ale i tak je smrt hrdinů nepříjemná. Na druhou stranu to čtení dává zvláštní napětí. Nemůžete si totiž být jistí vůbec ničím a to je při čtení skvělá tajná přísada, která dodává výsledku správný „šmrnc“.

Na povídkách se mi hodně líbilo, že i když povětšinou mají společný hlavní motiv. Už zmíněnou lásku, utrpení a smrt, jsou přesto každá jiná.

Nejzajímavější mi přijde povídka s názvem Vyjde slunce. Zajímavě se tam střídají časové roviny minulosti a přítomnosti. Za nejdojemnější kousek prohlašuji Sladké sny Haitvo, ze které mi až vyhrkly slzy. Naopak povídka Snadný prachy mě dokázala opravdu rozesmát.

Kdybych si měla vybrat povídku, která na mě zapůsobila nejvíce. Je to Kus domova.

Povídka Kus domova

Královský voják Andrew čeká ve frontě před stanem. Čekání si krátí vzpomínkami na uplynulé dny plné bitev… To zabralo první třetinu povídky a nijak zvlášť mě to nezaujalo. Byla to prostě běžná vojenská nuda. Ale pak to přišlo“ Přímo ve chvíli, kdy si Andrew vzpomněl na tvář, kterou už dávno zanesl prach času. Chudá, ale překrásná dívka z jeho vesnice, byla jeho nejlepší kamarádkou i první láskou. Krásné hebké vlasy, zelené oči a úsměv, který mu vyrážel dech z plic. Ale jedné noci, Ulrika i její matka z vesnice v noci nečekaně zmizí. Fronta do stanu se pomalu krátí. Plánoval žít s milovanou dívkou po zbytek života, ale od oné noci ji už nikdy neviděl. Už je skoro ve stanu. Kdo ví, kde je dnes překrásná Ulrika. Konečně na něj přišla řada. Odhrne stanovou plachtu a vejde do stanu. Na to co uviděl už nikdy v životě nezapomene…

Celkově je audiokniha moc pěkně zpracovaná. Zejména se povedl skvělý hudební podkres, který celou audioknihou citlivě provází.

Opomenout nelze ani výkony hlasové výkony, vypravěčů, kteří knihu namluvili. Petr Lněnička, Jaromír Meduna, Vojtěch Hájek, Radek Hoppe, Jitka Moučková, Otakar Brousek Ml., Petra Špindlerová a Viktor Dvořák.

Když to shrnu, jsou Příběhy z Mezivěku povedené dílo, které má potenciál zaujmout nejednoho milovníka fantasy. Zejména nadšení budou fanoušci Zaklínače nebo už zmíněných Her o trůny.

Pro zajímavost:

Patrik Griel je český hudebník, scénárista, režisér a dokonce i příležitostný herec. Své díla píše pod pseudonymem, ale víme, že se narodil v Praze a vystudoval Střední knihkupecko-nakladatelskou školu a roky pracoval jako knihkupec. Své autorské prvotiny si vydal vlastním nákladem a je nadšeným čtenářem beletrie.

Audioknihu pořídíte na Audiotéce.

Inspirace na další poslech:

The post Recenze: Příběhy z Mezivěku (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.