Být člověk je méně než být ovcí

Lidé jsou decimováni. Každou noc přímo z jádra země povstávají hladoví démoni odhodlaní uhasit jimi svůj hlad. Starodávná tajemství boje s démony jsou ztracená a prudce se zmenšující populace lidí jen bezmocně čeká na porážku jako ovce, zoufale se třesoucí za nejistými ochranami „chran“. Znameních, která jediná dokážou démony zadržet. Dávné legendy hovoří o Osvoboditeli, muži, který povstane a osvobodí sužovaný lid od démonského utrpení.

Arlen, Roger a Leesha…

Tři hrdinové, tři životní příběhy. Každému z nich pozměnili démoni osud, ale oni se rozhodli to nevzdat a bojovat. Arlen přímo s démony tak, jak se nikdo jiný neodváží. Roger se smutkem a utrpením pozůstalých.  Leesha s nemocemi a úrazy…

Příběh prvního dílu – Tetovaný– mi hodně připomíná Eragona. Také v Tetovaném povstal spasitel z prostého lidu, chopil se zbraně a nečekaně se dostal do čela armády… Ale čemu to vadí? Může se zdát, že půlka Tetovaného je z Eragona a ta druhá přímo z křesťanství.

Jádro = Peklo
Démon = čert/lidské metly
Osvoboditel = Spasitel
Povolaný = bůh
Krusinci = muslimové

Sice se nejedná o nejoriginálnější dílo na světě, na druhou stranu, čemu to vadí? Všechny úspěšné knihy se navzájem vykrádají a slouží jako inspirace dalším…

Twilight > Padesát odstínů šedi
Hunger games > Divergence
Pohádky > Zaklínač

Správné přísady pro vytvoření super knihy

Důležité je, že se Peterovi V. Brettovi, povedlo při tvorbě knihy smíchat všechny přísady tak, že výsledek stojí za to. Čas, který nad knihou strávíte rozhodně nebudete považovat za promarněný. Napětí, akce, odhodlání a špetka lásky v dokonalém poměru způsobí, že knihu nebudete chtít pustit z rukou, dokud s ní neskončíte a jakmile se tak stane, okamžitě se vrhnete na další díl Kouzelné kopí. Osudy vašich hrdinů vám totiž nedají spát…

Tetovaného rozhodně doporučuji. Je to jedna z mála povedených fanatasy pro dospělé!

Tenhle článek čekal na vydání déle než rok, jen ta pravá chvíle bohužel nepřišla.

The post Tetovaný – Peter V. Brett appeared first on Nemožné je možné.

Pohádky tisíce a jedné noci, které vypráví krásná a chytrá Šeherezáda svému krutému manželovi, který každou svou ženu první svítání po svatbě popraví, asi většina z vás zná. Šeherezádě se podaří zachránit si život – sultán se do ní zamiluje a žijí šťastně až do smrti. Proč ne? Je to přece jen pohádka!

Pomsta a rozbřesk však pohádka není. Patnáctiletá Šeherezáda, přáteli a rodinou oslovována roztomilou přezdívkou Šazí, se dobrovolně přihlásí jako kalífova další manželka. Má pro to dobrý důvod. Jedna z bývalých nedobrovolných kalífových manželek, byla její nejlepší kamarádka Šíva. A když Šíva zemře, rozhodne se Šeherezáda řádění krutého vládce zastavit a Šívu pomstít, i kdyby proto měla riskovat vlastní život.

Kalif Chálid však není takový, jakého čekala. V paláci na ni nečeká krvežíznivá příšera, ale jen utrápený kluk s tajemstvím.

Šeherezáda začne o svatební noci vyprávět příběh a díky kalifově zaujetí, se jí podaří přežít první rozbřesk a po něm i další. Zatím se přes den dominantní Chálid a vzpurná Šeherezáda blíže poznávají a i přes veškerou snahu se do sebe zamilují.

„Jak – jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit?“ zašeptala.
Jeho oči se zaleskly něčím podobným pobavení.
„Jak se opovažuju naznačovat, že jsi způsobila tohle pozdvižení?“
„Já? Já za tohle nemůžu! Za to můžeš ty!“
„Já?“
„Ty a ta tvoje vznětlivost, Chálide!“
„Ne. Ty a ta tvoje pusa, Šazí.“
„Omyl, ty mizerný hulváte!“
„Vidíš? Tahle pusa.“ Zvedl ruku a přejel jí palcem po rtech. „Tahle… dokonalá pusa.“
Její zrádné srdce bušilo proti jeho, a když k němu vzhlédla skrz závoj řas, rukou na jejích bedrech si ji přitiskl neskutečně blízko.

Jenže stále mezi nimi stojí smrt Šívy a dalších dívek. Proč musely zemřít?

Chálid a Šeherezáda mají svá tajemství, která mezi ně vráží klín a ani Šeherezádina rodina a její bývalý budoucí manžel nehodlají stát stranou se založenýma rukama a čekat až i Šeherezádin život skončí na hedvábném provaze.

Přepracování pohádky na příběh pro náctileté čtenářky se povedlo. Zůstává pohádkový motiv i kouzla, ale příběh dostává reálnější podobu první lásky a dospívání. Šeherezádino chování odpovídá náctiletému věku a s tím související nevyzrálosti, navzdory nezpochybnitelné chytrosti.

Naopak postavu osmnáctiletého Chálida autorka „nevychytala“. Osmnáctiletý mladík, působí jako dospělý vyzrálý muž, který nápadně připomíná povahu Christiana Greye (Padesát odstínů šedi). Chálid je arogantní, dominantní, zvyklý, že je vždy po jeho, bohatý, ale zároveň je štvancem svého temného tajemství.

Navzdory poněkud nedotaženým postavám má Pomsta a rozbřesk dobrý příběh, který jsem si s chutí přečetla i když je můj věk daleko za cílovou skupinou. Nejedná se o děj, který bych vyloženě vyhledávala, ale příběh mě zaujal dost na to, aby až v letošním roce vyjde pokračování Růže a dýka, rozhodně si jej přečtu.

Pokud Pomstu a rozbřesk zhodnotím očima cílové, náctileté, skupiny, jedná se o velmi povedené a populární dílo, které má velký potenciál zaujmout masy čtenářek.

65%

Z poskytnutí knihy k recenzi, děkuji knihkupectví Dobré knihy.

The post Recenze: Pomsta & rozbřesk appeared first on Nemožné je možné.

Je tak dobrý, jak se říká?

Nad recenzování audioknihy Zaklínače I. – Poslední přání jsem hodně váhala. V práci se spouštěl nový projekt a já končila v noci. Audioknihy poslouchám vždy před spaním, ale v tomto období jsem usínala po pár minutách a přitom celá audiokniha měla 11 a půl hodiny! Jak jsem to měla stihnout?

Nakonec jsem ale neodolala. Ve svém okolí mám dva velké fanoušky zaklínače a oba se mnou potřebovali tuto recenzi konzultovat (rozuměj: neustále mi cpali, co nesmím zapomenout napsat) a kdybych je nechala tak za mě recenzi napíšou sami. Nakonec jsem se tedy rozhodla nakonec připojit jejich krátké vyjádření, aby mě v klidu nechali vyjádřit se dlouze

Svět mýtů a středověku

Ze všeho nejdříve bych ráda shrnula obsah úžasného, fantastického světa, ve kterém se zaklínač pohybuje. Andrzej Sapkowski si se svým dílem skutečně vyhrál. Svět je vykreslen velmi promyšleně a detailně a připomíná náš středověk, jen s tím rozdílem, že v zaklínačově světě ještě žijí různé nestvůry např. strigy, démoni apod. jejichž lovem se zaklínači živí.

Nemají to ani lehké, protože zaklínačství je velmi opovrhované řemeslo. Aby se totiž člověk stal zaklínačem, musí projít tolika krutými zkouškami, včetně trávení se jedy, že přijde o své lidství. Ztratí city i plodnost a tak jediná cesta, jak se postarat, aby řemeslo nevymřelo je krást lidem jejich malé děti. Takže ačkoliv lidé zaklínače potřebují a jejich práce využívají, přesto k nim cítí po většinou jen odpor a strach… Více o obsahu můžete najít v mé recenzi knižní předlohy této audioknihy)

Audiokniha stojí za to!

Audiokniha Zaklínače I. – Poslední přání je mezi audioknihami výjimečná. Nejen svou délkou, která je vskutku nevídaná a o proti průměrné audioknize až několikanásobná. Zejména, když si uvědomíme, že papírová kniha není žádná tlustá bichle. Ale právě to se mi na této audioknize líbí, je vidět, že se na ní v ničem nešetřilo a přistoupilo se k ní s tak velkou vážností, jako si taková srdcová záležitost velké masy lidí zaslouží.

Už jen při zběžném pohledu na seznam interpretů je čtenáři/posluchači jasné, že narazil na něco výjimečného. Ten seznam je totiž, stejně jako délka audioknihy, několikanásobný oproti běžným audioknihám. Seznam interpretů totiž zahrnuje desítky herců a každá postava má svůj vlastní hlas, což je při počtu postav, které se v díle vyskytují něco dosud nevídaného.

Hlasu vypravěče podlehnete

Z všechny si jmenujme alespoň vypravěče Jiřího Plachého jehož hlas, vždy perfektně vystihl situaci a poskytl posluchači pocit, že je součástí příběhu. Samozřejmě nemůžu opomenout ani hlasově vždy dokonalého zaklínače Jiřího Dvořáka, jehož charismatický, tajemný hlas k postavě zaklínače skvěle pasuje.

Pro hlasy všech interpretů nemám nic než slova chvály. Tempo, výslovnost, síla hlasu… nemám nic, co bych jim mohla vytknout.

A co je zlatým hřebem audioknihy? Hudební podkres!

Celá audiokniha je podbarvena perfektní hudbou a zvukovými efekty, které vždy perfektně doplňují situaci. Ze všeho nejvíce oceňuji hudební předěl mezi jednotlivými kapitolami, ten předěl totiž do audioknihy zapadá a patří.

Z toho by si měli vzít příklad autoři audioknihy Švejka, u kterého mi z hudebního předělu téměř tekla krev z uší a dodnes na to vzpomínám jako na šílenou, otravnou a neskonale pitomou znělku, která se vždy na začátku nové kapitoly rozvřískala a probudila mě.

U Zaklínače se nikdy nic takového nestalo a zejména u poslední z šesti kapitol – Poslední přání, která dala název celé (audio)knize jsou hudba i efekty dokonalé. Člověk má skoro pocit, jako by se díval na film, jenže díky skvělé práci na audioknize odvedené, jej nepotřebujete vidět, stačí jej slyšet.

Kdybych měla audioknihu k něčemu přirovnat tak Zaklínač I. – Poslední přání je mezi audioknihami totéž, co Hry o trůny mezi seriály. Vymazlený do posledního detailu, kdy se při rozhodování vždy volila lepší možnost bez ohledu na náklady.

K celému dílu, mám jen jednu výhradu, na kterou mě upozornil VB a nepochybuji, že ji zmíní ve svém názoru na audioknihu. Audioknize totiž chybí první úvodní kapitola, která sice vzhledem k této knize není podstatná, ale k celému příběhu je velmi důležitá a je velká škoda, že byla vynechána.

Proto Zaklínač nedostane 10 bodů z deseti, které by si zasloužil, ale odejde ode mne „pouze“ s devíti.

9/10

 A nyní už ta slíbená vyjádření dvou velkých zaklínačských fanoušků:

(VB – fanoušek zaklínače, hrdý majitel nejúžasnější fenky na světě jménem Cirilla Fiona Elen Riannon alias mého milovaného Cirounka, několika zaklínačských mikin, všech zaklínačských her, knih, deskové hry a pár zaklínačskýh medailonů a nyní už také i majitelem audioknih)

Recenze na AK Zaklínač: Já osobně hodnotím knihu v celku pozitivně. Jakožto velký fanoušek Sapkowského světa nemohu nic vyčítat knize samotné, lze se vyjádřit pouze k jejímu zpracováni. Každý, kdo knihu četl si jistě za hlasy postav dosadil vlastní. Někdo více či méně ovlivněn herní sérií. (O dosavadním filmovém zpracování nemluvme). 

Shrnutí: Pokud si zvyknete na jiné hlasy než které očekáváte, nemůžete mít s knihou problém. Například na delší cesty autem nebo na poslech k domacím pracem apod. Na prožitek k relaxaci v křesle není podle mě kvalita taková, ale každému podle chuti.

Brácha – fanoušek zaklínače, majitel nesložených zaklnačských puzzlí, které rozložené válí po mé posteli, vlastník a zapálený hráč všech Zaklínačských her, medailonu a nějakých podivných hracích zaklínačských karet se kterými téměř vždy prohrávám…)

Audio kniha zaklínač poslední přání- obyčejná audiokniha nebo umělecké dílo?

Asi nemá moc velkou cenu psát o čem audiokniha Zaklínač Poslední přání je, to by měl každý vědět. Zmínit by se mělo, jak je tato skvělá kniha od Andrzeje Sapkowskiho skvěle namluvena a dalece překonává význam slova audiokniha.

Pokud čekáte, že je namluvena jedním maximálně dvěma herci/dabéry s minimem zvukových efektů, tak se velice pletete.

Na hlasech se nešetřilo

Každá postava má svůj hlas, který dokonale vystihuje atmosféru dané povídky nebo situace, navíc skvělé výkony dabérů  doplnuje úžasná hudba a spousty zvukových efektů. Díky tomuto a díky tomu, že s příběhem to funguje naprosto dokonale si dovoluji tvrdit, že toto není obyčejná audiokniha ale umělecké dílo.

Protože, kdo nikdy neslyšel „uk uk nebo potrkám“ jako by nebyl.

Pozn. Na to, jak byli oba pánové žhaví mi do recenze kecat je s podivem, že když přišla řada na ně, čekala jsem na jejich názor skoro měsíc. Oba dva mě ale hodně překvapili, jak kvalitně se nakonec vyjádřili. Moc děkuji

Recenzi na knihu z klučičího pohledu si můžete přečíst i na librum.sk a je dokonce psána Slovensky!

Za poskytnutí audioknihy k recenzi, děkuji Audiotéce.

The post Recenze: Zaklínač I. – Poslední přání (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Jacob byl úplně normální, standardní teenager ze zazobané židovské rodiny a zdálo se, že jeho život potom, co dokončí studia je jasně daný.
Nastoupí do některého z desítek obchodů, které patří jeho strýcům.
A bude žít slušně a nudně v „dobré společnosti“ dokud neumře.

Jenže Jake má dědu, který je tak zvláštní jako je jeho rodina konvenční.
Už od dětství vypráví svému vnukovi úžasné historky o svých dobrodružstvích, ale s věkem Jakovi dochází, že jsou to pouze pohádky. Je o tom naprosto přesvědčený, dokud nespatří jednu z příšer z dědových historek, právě když klečí nad svým umírajícím dědečkem.

„Zírala na mě očima, jež se koupaly v umné tekutině, na shrbené postavě volně visely cáry masa černého jako uhel, ústa měla groteskně otevřená, aby se z nich mohly plazit ven dlouhé černé jazyky připomínající úhoře.“(str. 35)

Kniha Sirotčinec Slečny Peregrinové pro podivné děti je…. neobyčejná, fantastická, fantaskní i strašidelná a dá se na ni dívat z obrovského množství pohledů. Je to napínavý příběh s horrovým nádechem, který vytvářejí velmi autentické dobové a nesmírně strašidelné fotografie.

Je to velice zvláštní. Samy o sobě jsou to jen staré fotky, ale když je vidíte v kontextu knihy, přijdou vám jako vytažené z horroru. Auto si zde velmi pěkně pohrál s lidským strachem z neznámého.

Já jsem hrozná posera, takže jsem si třeba celou knihu jen moc brala, ale když  jsem měla čtecí pauzu, musela jsem si skočit do sklepa do pračky a když jsem vyndávala mokré prádlo do koše, zhaslo mi ve sklepě světlo. Vážení, já jsem myslela, že i snad opravdu krůpnu. Zlomek vteřiny jsem se rozhodovala nad schováním se do kouta a zběsilým útěkem. Nakonec jsem se zavřenýma očima doklopýtala k vypínači. Světlo mě sice částečně uklidnilo, přesto jsem celá tři patra do bytu zdolala v rekordní rychlosti i s košem vypraného prádla v náručí.

Celou touhle vsuvkou chci říct, že pokud jste citlivější povahy, opravdu se budete při čtení knihy bát, protože vyprávění vás skutečně vtáhne. Ale pozor, nejedná se jen o nějaký bezduchý byť dobře napsaný horror.
Jedná se o strašidelný, vlastně spíše tajemný příběh, plný napětí, osudovosti, boje a také lásky. V tomto příběhu se jeden chlapec přerodí v muže.

Rozhodně nemůžu zapomenout ani na úžasně dobovou atmosféru. Přiznám se, že tam to autorovi trošku ujelo, protože už začátek knihy na mě působí jako by byl z doby před nějakými sedmdesáti lety, ale když se děj přehoupne, je už vše perfektní.

Myslím, že na to, že Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, je pro autora Ransoma Riggse prvotinou, odvedl výbornou práci. Tahle kniha je jiná, ale rozhodně do vašich knihoven patří.

80%

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji knihkupecví dobréknihy.

The post Recenze: Sirotčinec Slečny Peregrinové pro podivné děti appeared first on Nemožné je možné.