Ucelený soubor 18 fantasy povídek nás zavádí do Mezivěku. Doby, stovky let po blíže neurčené katastrofě, která uvrhla přeživší lidstvo zpět do hlubokého středověku. Díky slabému králi zemi prakticky vládne Diákon, náboženský fanatik libující si v zatýkání a popravách osob. Nešetří ani šlechtu, která se odmítá podvolit jeho krutovládě. Zemí i lidmi zmítá hrůza a každý kdo může se snaží dostat na jih, co nejdále od hlavního města.

Hrdiny povídek jsou naprosto odlišné postavy. Jednou se jedná o vraha a jednookého žoldák, po druhé o mladou dívku, která se nechala své na scestí, kvůli lásce a po třetí… to je různé. Výběr je opravdu bohatý a málokdy mají postavy něco společného. Na rozdíl od jednotlivých povídek. Ty totiž v naprosté většině spojují hlavní motivy – láska, utrpení a smrt. A je to natolik silný motiv, že i když už to vypadalo, že povídka dobře dopadne a já si to moc přála, hlásek uvnitř mě mi říkal, že se pletu, že tohle určitě dobře neskončí a skoro pokaždé měl pravdu.

Mezivěk, Západozemí, Středozem…

Během psaní jsem si často vzpomněla na George R. R. Martina a jeho příběh ze Západozemí. Jednak oba autory spojuje temná atmosféra světů, které vytvořili a pak i to, jak neúprosně zacházejí se svými postavami. Patrik Griel se s tím opravdu nemaže. Nemilosrdnost s jakou likviduje jednu postavu za druhou mi připomíná Hry o trůny, kde si nemohli být jisti životem ani hlavní hrdinové.

Jak já tohle nesnáším, člověk si k postavě vytvoří vztah, začne svět vidět jejíma očima, pochopí její pohnutky a přeje jí úspěch a najednou je pryč. Stačí nějaký najatý vrah, otrávené jídlo, pád z koně nebo jakákoliv další událost, která ukončí hrdinův život. Naštěstí u povídek je to jiné, než když si k postavě vytváříte vztah v několikaset stránkovém románu. Ale i tak je smrt hrdinů nepříjemná. Na druhou stranu to čtení dává zvláštní napětí. Nemůžete si totiž být jistí vůbec ničím a to je při čtení skvělá tajná přísada, která dodává výsledku správný „šmrnc“.

Na povídkách se mi hodně líbilo, že i když povětšinou mají společný hlavní motiv. Už zmíněnou lásku, utrpení a smrt, jsou přesto každá jiná.

Nejzajímavější mi přijde povídka s názvem Vyjde slunce. Zajímavě se tam střídají časové roviny minulosti a přítomnosti. Za nejdojemnější kousek prohlašuji Sladké sny Haitvo, ze které mi až vyhrkly slzy. Naopak povídka Snadný prachy mě dokázala opravdu rozesmát.

Kdybych si měla vybrat povídku, která na mě zapůsobila nejvíce. Je to Kus domova.

Povídka Kus domova

Královský voják Andrew čeká ve frontě před stanem. Čekání si krátí vzpomínkami na uplynulé dny plné bitev… To zabralo první třetinu povídky a nijak zvlášť mě to nezaujalo. Byla to prostě běžná vojenská nuda. Ale pak to přišlo“ Přímo ve chvíli, kdy si Andrew vzpomněl na tvář, kterou už dávno zanesl prach času. Chudá, ale překrásná dívka z jeho vesnice, byla jeho nejlepší kamarádkou i první láskou. Krásné hebké vlasy, zelené oči a úsměv, který mu vyrážel dech z plic. Ale jedné noci, Ulrika i její matka z vesnice v noci nečekaně zmizí. Fronta do stanu se pomalu krátí. Plánoval žít s milovanou dívkou po zbytek života, ale od oné noci ji už nikdy neviděl. Už je skoro ve stanu. Kdo ví, kde je dnes překrásná Ulrika. Konečně na něj přišla řada. Odhrne stanovou plachtu a vejde do stanu. Na to co uviděl už nikdy v životě nezapomene…

Celkově je audiokniha moc pěkně zpracovaná. Zejména se povedl skvělý hudební podkres, který celou audioknihou citlivě provází.

Opomenout nelze ani výkony hlasové výkony, vypravěčů, kteří knihu namluvili. Petr Lněnička, Jaromír Meduna, Vojtěch Hájek, Radek Hoppe, Jitka Moučková, Otakar Brousek Ml., Petra Špindlerová a Viktor Dvořák.

Když to shrnu, jsou Příběhy z Mezivěku povedené dílo, které má potenciál zaujmout nejednoho milovníka fantasy. Zejména nadšení budou fanoušci Zaklínače nebo už zmíněných Her o trůny.

Pro zajímavost:

Patrik Griel je český hudebník, scénárista, režisér a dokonce i příležitostný herec. Své díla píše pod pseudonymem, ale víme, že se narodil v Praze a vystudoval Střední knihkupecko-nakladatelskou školu a roky pracoval jako knihkupec. Své autorské prvotiny si vydal vlastním nákladem a je nadšeným čtenářem beletrie.

Audioknihu pořídíte na Audiotéce.

Inspirace na další poslech:

The post Recenze: Příběhy z Mezivěku (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Arsèn Lupina je lupič gentleman, vtipálek, svůdník a především noční můra pařížské policie. Jeho poslední kousky otřásají celou Paříží. Z uzavřené místnosti se mu podaří ukrást vzácný modrý diamant, který patřil baronce z Crozonu. A to prosím přímo během aukce, nad kterou drží ten nejpřísnější dozor policie, všechny dveře uzavřené, východy přísně hlídané, všude policisté, který nesmí modrý diamant pustit z očí. Přesto to Lupin zase dokáže a udělá z policejního inspektora blázna. A kdyby jen jednou… Humor a uličnické kousky jsou pro Lupina typické, a zatímco prostí občané je milují, tak policejní inspektor by jen stěží našel někoho, koho nenávidí víc než Arsèn Lupina.

Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes

Po posledním zpackaném pokusu dostat Lupina za mříže už dojde vrchnímu komisaři trpělivost a povolá do Anglie Sherlocka Holmese i s doktorem Watsonem. Arsèn je nadšený, konečně pořádný soupeř! Sherlock ze začátku přistupuje k případu se svým obvyklým klidem a rozvahou, ale i jemu se dokáže Arsèn dostat pod kůži a brzy je jasné, že tentokrát padla kosa na kámen. Zvítězí francouzský dareba nebo zkušený detektiv?

Nudit se nebudete!

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších audioknih. Moje nadšení pramení z příběhu i zpracování. Příběh podle mě, nemá chybu. Svižně plyne bez zbytečných nudných míst. Je vtipný, zábavný a není v něm nouze o překvapení. Název audioknihy Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes je naprosto pravdivý. Arsèn i Sherlock jsou si rovni a opravdu se do poslední chvíle nedá s jistotou říct, který z nich nakonec zvítězí. Navíc kousky, kterými Lupin ztrpčuje život policejnímu komisaři jsou k popukání. Já osobně jsem vždycky byla spíš na vtipné záporáky než na „nudné klaďase“ takže jsem Lupinovi celou dobu držela palce a zlomyslně si užívala všechno, co policii provedl.

Druhým pozitivem, které rozhodně nemůžu přejít je zpracování. Audioknihu totiž namluvili Ivan Trojan a Viktor Preiss a nemá to chybu. Za mě je Ivan Trojan bůh. Kdo viděl Anděla Páně, Šťastného smolaře apod. ví, jak skvěle dokáže vtipné postavy namluvit. Arsena vystihl naprosto perfektně a dodal mu přesně ten šmrcn, kterým tento Lupič gentleman bohatě oplýval.

Arsène nemá chybu

Co se týká negativ, tak já jsem žádná nenašla. Normálně bych vytkla, alespoň mizerný design „obálky“ audioknihy, ale v tomto případě se povedla i ta. Mrzí mě jediná věc. Bohužel se mi nepodařilo najít další Sherlockovy příběhy namluvené stejnými interprety, což je podle mě věčná škoda, protože toto zpracování opravdu nemělo chybu. A není to jen můj dojem. Věděli jste, že Ivan Trojan získal první místo v anketě Neviditelný herec? Sice to nebylo v této audioknize, ale za roli Švece ve hře Plukovník Švec, ale i tak to jasně dokazuje jeho hlasové kvality.

Napište mi do komentářů, jak audiokniha Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes padla do ucha vám, případně napište název audioknihy, které bych se měla podívat na zoubek příště.

Pssss… Audioknihu si můžete pořídit na Audiolibrix!

Inspirace na další poslech:

The post Recenze Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

• Školák Kája Mařík
• Gabra a Málinka
• Anna ze Zeleného doma
• Heidy děvčátko z hor

O čem Malé ženy jsou

Moje pocity

Už jste Malé ženy slyšeli/četli nebo se na ně teprve chystáte? A jak jste na tom s ostatní klasikou, třeba mou milovanou Pýchou a předsudkem?

The post Recenze: Malé ženy (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Znáte ten pocit, kdy se celý váš život otočí o 360° a všechno je jinak? June ano! Byla přinucena stát se služebnicí. Ženou, kterou stát přesouvá od jednoho velitele republiky k druhému a každý měsíc je znásilněná, aby se vymírající svět zalidnil.

Kde se to zvrtlo?

Za začátku bylo všechno v rámci možností v pořádku. June, její manžel a jejich dcerka žili jako běžní řadoví občané Spojených států amerických. Země se sice potýká s ekologickými katastrofami a porodnost dramaticky klesla, ale jejich život byl úplně obyčejný a šťastný. Dokud se nezačalo všechno měnit.

Moc v Americe se nenápadně přesouvá. Nikdo si ničeho nevšímá., a když si lidé začnou všímat, že je něco v nepořádku už je pozdě. Proběhne převrat. Vlády se chopil klerofašistický režim a z Ameriky je republika Gileád. Vojensky založený režim, jenž všechny násilím nutí k návratu k tradičním hodnotám, kdy muž je hlavou rodina a žena musí mlčet a poslouchat.

Lidé, kteří se chovají „hříšně“ jsou bez milosti zastřeleni nebo oběšeni. Jiná sexuální orientace než hetero se netoleruje, jiná víra se netoleruje… Netoleruje se vůbec nic, především vlastní názor. Hranice jsou uzavřeny, ženy pochytány a ty plodné poslány do Rudých center. Převýchovných táborů, kde je pomocí násilí a teroru mění na služebnice. Ženy, které jsou nuceny pokorně snášet sexuální otroctví a s hlavou sklopenou přijímat jednu ránu osudu za druhou. A tak vznikl Příběh služebnice, ženy která v tomhle žije.

Audiokniha Příběh služebnice, ale není jen příběhem zvrhlé budoucnosti. Je to především příběh o lidské nezlomnosti, odvaze a boji za lásku. K dítěti, partnerovi, svobodě…. Člověka obrovsky povzbudí, když sleduje Junin příběh a vidí s čím vším se dá žít a bojovat. Vlastní problémy se najednou zdají být o hodně menší. I když třeba ty moje momentálně docela velké. O tom v čem zrovna lítám si můžete přečíst tady.

Audiokniha Příběh služebnice se mi fakt líbila a není divu, že je u Audiolibrix momentálně 17. nejprodávanější v kategorii společenské prózy. Skoro 12 hodin dlouhé vyprávění fakt stojí za poslech. Jsem děsně ráda, že jsem si ji vybrala. Bylo parádní přijít na jiné myšlenky a přenést se do jiného světa. Ten náš pak vypadá o hodně lépe a veseleji. To samé jsem si říkala, i při poslechu audioknihy Olivera Twista.

Děkuji Audiolibrix za poskytnutí knihy k recenzi.

The post Recenze: Příběh služebnice (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Je to tady! Léto, prázdniny… dovolená! Nikdo nechce sedět doma na zadku. Člověk potřebuje poznávat svět, nové lidi, kultury, sbírat zážitky, aby měl jednou na co vzpomínat.

Jenže vyjet do světa a cítit se tam komfortně, zapadnout a užít si to, není jen tak. Je jedna věc, bez které to nepůjde – cizíjazyk.

Bez angličtiny se nehneš!

Jasně, máme chytré překladače, trička vybavená základními obrázky, na které stačí jen ukázat a všichni pochopí, ale nic z toho se nevyrovná možnosti si jen tak sednou a pokecat s náhodným kolemjdoucím. Nikdy nevíte, kdy potkáte nové přátele a bylo by škoda si to nechat utéct jen proto, že jste na cizí jazyky tvrdí.

Mám pro vás dvě dobré zprávy:

1. Na jazyky jsme tvrdí skoro všichni. Znám nespočet lidí, kteří to o sobě prohlašují, ale za celý život jsem myslím nepotkala člověka, který by řekl, že má na cizí jazyky nadání. Pokud máte malé angličtinové sebevědomí, utěšujte se mnou. Jsem král jazykových ignorantů, věčný začátečník a ve společnosti jiných lidí anglicky zásadně nemluvím.
   .
2. Zlepšit si angličtinu není tak těžké, jak by se mohlo zdát a co víc, není už kvůli tomu nutné válet se měsíce na dokonce roky v knihách a biflovat se nazpaměť nekonečné seznamy slovíček, frází a nepochopitelných gramatických pravidel.

Jak se naučit anglicky přirozeně?

Řešením jsou audioknihy! Já jsem konkrétně vyzkoušela Angličtina – slovíčka pro mírně pokročilé B1 a byla jsem hodně mile překvapená.

Hned na začátku mě příjemně naladilo, že interpretům rozumím. Mladší generaci to možná přijde jako samozřejmost, ale pokud si ještě pamatujete své angličtinové začátky, kdy vám ušišlaná angličtinářka pouštěla poslechy z kazet narvaných do magiče z roku raz dva, kde pro neskutečný, vše přehlušující šum nebylo rozumět ani slovu, jistě to oceníte.

Audiokniha má celkem 14,5 hodiny, což vás zabaví na pár dní. Je členěna do 20 bloků a každý blok má ještě 6 lekcí.

V kurzu si procvičíte více než 2100 slovíček a vět. Aby byl efekt výuky maximální, stáhněte si skripta, která jsou už v ceně audioknihy. Najdete tam i několik testů včetně řešení, takže si můžete ověřit, jak vaše znalosti postupují.

Verdikt:

Angličtina – slovíčka pro mírně pokročilé B1  je povedená audiokniha, která pomůže zlepšit angličtinu i těm největším dřevům. Systematicky si procvičíte slovíčka, fráze i gramatiku. Díky dostatečnému počtu cvičení si každou informaci zafixujete a už se vám z hlavy nevykouří. Hodně příjemné je, že se v mluvení střídá mužský a ženský hlas a také čeština a angličtina, takže audiokniha nepůsobí příliš monotónně.
Audioknihu doporučuji k poslechu nejen na běžné procvičení, ale zejména na základní osvěžení jazyka před cestou. V zahraničí budete rádi za každou minutu, kterou jste s audioknihou strávili. Jako já v Norsku. Sice jsem všem tvrdila, že anglicky neumím, ale zjistila jsem, že rozumím dobře, a když je potřeba zvládnu i mluvit.
A to je hodně dobrý pocit!

The post Recenze: Angličtina – slovíčka pro mírně pokročilé B1 (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Bylo nebylo, za doby temného komunismu, žila byla jedna dívka jménem Lízinka Tachecí. Lízinka byla překrásná dívka, ze které padali na kolena muži všech generací. Lízinčin otec byl vědecký pracovní, ale doma ušlápnutý podpantoflák. Naopak její matka byla průbojná, životem a manželem zklamaná žena, bezvýhradně milující svou jedinou dceru.

Když se Lízinka nedostala na střední školu s maturitou a hrozilo jí učiliště, byla její matka odhodlána pohnout nebem i zemí, aby jí zajistila lepší budoucnost. A to se jí také podaří, její dcera, je jako první žena na světě přijata na SUPOV – Střední učiliště popravních věd.

A to je v podstatě vše co můžeme o Lízince Tachecí říct, protože dívka sama během celého příběhu nepromluvila jediné slůvko.

Osobně vůbec nevím, proč taková kniha vznikla, co měla čtenářům říct a už vůbec netuším, proč se dostala do osnov povinné školní četby.
Pokud soudobým čtenářům knihy přinášelo odhalení charakterů hrdinů nějaké překvapení, pro dnešní je to stejná bomba, jak informatice, že v noci je tma.

Za jedinou pozoruhodnost kterou na knize pozoruji, kromě jejího umístění na seznam povinné četby, považuji to, že ji namluvil sám její autor Pavel Kohout.

Na to, že není profesionál se svého úkol ujal velmi dobře a jen na pár místech je slyšet nějaká nedokonalost.

Myslím si, že je velmi dobře, když má čtenář/posluchač možnost slyšet knihu interpretovanou samotným autorem. Protože autor knihu předává přesně tak jak byla myšlena. Ví, co chtěl zdůraznit, kde mají postavy znít naléhavě, kdy mluví ironicky… všechny ty drobné detaily,které nezasvěcený interpret nemůže do svého čtení promítnout.

Zpracování audioknihy hodnotím jako příjemné. Chyběly otravné znělky, které mi rvaly uši v případě Osudů vojáka Švejka za druhé světové války, ale bohužel chyběl hudební podkres celkově, což mi přišla škoda. Protože hudba může příběh skvěle podkreslit viz Na Větrné hůrce.

Co se mi naprosto nelíbilo byl příběh knihy. Ještě jednou opakuji, že absolutně nechápu vznik takového „díla“.  Katyně nepopisuje skutečné dějiny popravnictví, vykreslené charaktery nejsou nic převratného, nepřináší ani žádné důležité svědectví o době, kdy vznikala. Je to nudná snůška blábolů o „podle mě“ postižené dívce.

Autorovi bych v době jeho mládí doporučila návštěvu psychologa nebo sexuologa, protože takové množství trčících penisů na jednu audioknihu svědčí o tom, že měl autor zřejmě nějaký potlačený problém. Nic proti, ale když si mám číst o penisech a trojúhelnících klína, očekávám, červenou knihovnu a ne cosi nedefinovatelného z roku raz dva. A to se ani nezmiňuji o popisech škrcení psů, dusících lidí s modrým vylézajícím jazykem apod.

Na úplný závěr bych ráda vznesla otázku, jak se mohla Katyně ocitnout na stejném seznamu povinné četby, kde jsou i díla jako Pýcha a předsudek, Babička a další díla nesrovnatelné kvality. Pokud i vy čelíte nemilosrdnému seznamu k maturitě, tak pro seznámení se s Katyní je audiokniha dokonalý způsob. Osobně si nedovedu představit, že bych Katyni musela číst klasickým způsobem.

P.S. Autor sice vznik knihy částečně vysvětluje v doslovu, takže chápu proč jej napsal, ale stále nechápu, proč ji lidé četli. Pokud ale máte rádi absurdní romány, bude se vám Katyně líbit, protože slovo „absurdní“ ji vystihuje dokonale.

Za poskytnutí audioknihy k recenzi, děkuji portálu Audiolibrix.

The post Recenze: Katyně (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Lolita je psychologický román a ve své době (r. 1953) vzbudil obrovské pozdvižení. Byla označována za „nejzvrácenější knihu“, „bezostyšnou pornografii“ a situace došla tak daleko, že Británie rozkázala všechny Nabokovy knihy na hranicích zabavit a zanedlouho zakázala Lolitu i Francie. Naopak Amerika přijala Lolitu, překvapivě, klidně a roku 1958 se kniha stala bestsellerem a dodnes je považována za jeden z nejlepších románů 20. století.

Kniha je zpověď rozvedeného čtyřicátníka Humberta Humberta, který je eroticky posedlý „nymfičkami“ tzn. mladými, přitažlivými dívkami. Jeho obsese je v podstatě neškodná a jen teoretická dokud nepotká ji – Lolitu. Mladičká, teprve dvanáctiletá, Dolores Hazová je dcera jeho bytné a později se stává jeho nevlastní dcerou. Ve své zpovědi Humbert Humbert otevřeně popisuje své myšlenkové (i jiné) pochody ohledně jeho Lolity.

Když se Humbertovi naskytne příležitost, vyráží s dívkou sám na cestu napříč Amerikou a konečně si plní svůj životní sen.

Příběh Lolity a Humberta mě dost zaujal, protože i v dnešní době může někoho šokovat. Já mezi ně nepatřím, naopak pro mě Lolita potvrzuje, jak nesmyslná je hranice 15 let pro začátek sexuálního života…

Audiokniha, mě překvapila svým příhodným zpracováním. Stejně jako v knižní předloze se jedná o prosté vyprávění, kterého se výborně zhostil Miloslav Mejzlík. Svým hlasem posluchače zaujme a dokáže jej bavit celých 9:36 hodin trvání audioknihy.  Velmi se mi líbilo celkové zvukové zpracování knihy, protože její tvůrci dokázali udržet vyprávění tak prosté a jednoduché, brutální ve své upřímnosti a nesnažili se přebít příběh zbytečnými zvukovými efekty.

V podstatě jediná významnější zvuková stopa je začátku každé kapitoly, kterou uvadá tajemný a vyzývavý dívčí smích, který láká Humberta Humberta do záhuby, viz ukázka.

Lolita je povedeně zpracovaná audiokniha a pokud odmítáte číst povinnou četbu, tato audiokniha vás k maturitě dostatečně připraví a když si Lolitu vytáhnete, nebudete se mít čeho bát – díky audioknize budete vědět všechno.

Za poskytnutí audioknihy k recenzi, děkuji portálu Audiolibrix.

The post Recenze: Lolita (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Je tak dobrý, jak se říká?

Nad recenzování audioknihy Zaklínače I. – Poslední přání jsem hodně váhala. V práci se spouštěl nový projekt a já končila v noci. Audioknihy poslouchám vždy před spaním, ale v tomto období jsem usínala po pár minutách a přitom celá audiokniha měla 11 a půl hodiny! Jak jsem to měla stihnout?

Nakonec jsem ale neodolala. Ve svém okolí mám dva velké fanoušky zaklínače a oba se mnou potřebovali tuto recenzi konzultovat (rozuměj: neustále mi cpali, co nesmím zapomenout napsat) a kdybych je nechala tak za mě recenzi napíšou sami. Nakonec jsem se tedy rozhodla nakonec připojit jejich krátké vyjádření, aby mě v klidu nechali vyjádřit se dlouze

Svět mýtů a středověku

Ze všeho nejdříve bych ráda shrnula obsah úžasného, fantastického světa, ve kterém se zaklínač pohybuje. Andrzej Sapkowski si se svým dílem skutečně vyhrál. Svět je vykreslen velmi promyšleně a detailně a připomíná náš středověk, jen s tím rozdílem, že v zaklínačově světě ještě žijí různé nestvůry např. strigy, démoni apod. jejichž lovem se zaklínači živí.

Nemají to ani lehké, protože zaklínačství je velmi opovrhované řemeslo. Aby se totiž člověk stal zaklínačem, musí projít tolika krutými zkouškami, včetně trávení se jedy, že přijde o své lidství. Ztratí city i plodnost a tak jediná cesta, jak se postarat, aby řemeslo nevymřelo je krást lidem jejich malé děti. Takže ačkoliv lidé zaklínače potřebují a jejich práce využívají, přesto k nim cítí po většinou jen odpor a strach… Více o obsahu můžete najít v mé recenzi knižní předlohy této audioknihy)

Audiokniha stojí za to!

Audiokniha Zaklínače I. – Poslední přání je mezi audioknihami výjimečná. Nejen svou délkou, která je vskutku nevídaná a o proti průměrné audioknize až několikanásobná. Zejména, když si uvědomíme, že papírová kniha není žádná tlustá bichle. Ale právě to se mi na této audioknize líbí, je vidět, že se na ní v ničem nešetřilo a přistoupilo se k ní s tak velkou vážností, jako si taková srdcová záležitost velké masy lidí zaslouží.

Už jen při zběžném pohledu na seznam interpretů je čtenáři/posluchači jasné, že narazil na něco výjimečného. Ten seznam je totiž, stejně jako délka audioknihy, několikanásobný oproti běžným audioknihám. Seznam interpretů totiž zahrnuje desítky herců a každá postava má svůj vlastní hlas, což je při počtu postav, které se v díle vyskytují něco dosud nevídaného.

Hlasu vypravěče podlehnete

Z všechny si jmenujme alespoň vypravěče Jiřího Plachého jehož hlas, vždy perfektně vystihl situaci a poskytl posluchači pocit, že je součástí příběhu. Samozřejmě nemůžu opomenout ani hlasově vždy dokonalého zaklínače Jiřího Dvořáka, jehož charismatický, tajemný hlas k postavě zaklínače skvěle pasuje.

Pro hlasy všech interpretů nemám nic než slova chvály. Tempo, výslovnost, síla hlasu… nemám nic, co bych jim mohla vytknout.

A co je zlatým hřebem audioknihy? Hudební podkres!

Celá audiokniha je podbarvena perfektní hudbou a zvukovými efekty, které vždy perfektně doplňují situaci. Ze všeho nejvíce oceňuji hudební předěl mezi jednotlivými kapitolami, ten předěl totiž do audioknihy zapadá a patří.

Z toho by si měli vzít příklad autoři audioknihy Švejka, u kterého mi z hudebního předělu téměř tekla krev z uší a dodnes na to vzpomínám jako na šílenou, otravnou a neskonale pitomou znělku, která se vždy na začátku nové kapitoly rozvřískala a probudila mě.

U Zaklínače se nikdy nic takového nestalo a zejména u poslední z šesti kapitol – Poslední přání, která dala název celé (audio)knize jsou hudba i efekty dokonalé. Člověk má skoro pocit, jako by se díval na film, jenže díky skvělé práci na audioknize odvedené, jej nepotřebujete vidět, stačí jej slyšet.

Kdybych měla audioknihu k něčemu přirovnat tak Zaklínač I. – Poslední přání je mezi audioknihami totéž, co Hry o trůny mezi seriály. Vymazlený do posledního detailu, kdy se při rozhodování vždy volila lepší možnost bez ohledu na náklady.

K celému dílu, mám jen jednu výhradu, na kterou mě upozornil VB a nepochybuji, že ji zmíní ve svém názoru na audioknihu. Audioknize totiž chybí první úvodní kapitola, která sice vzhledem k této knize není podstatná, ale k celému příběhu je velmi důležitá a je velká škoda, že byla vynechána.

Proto Zaklínač nedostane 10 bodů z deseti, které by si zasloužil, ale odejde ode mne „pouze“ s devíti.

9/10

 A nyní už ta slíbená vyjádření dvou velkých zaklínačských fanoušků:

(VB – fanoušek zaklínače, hrdý majitel nejúžasnější fenky na světě jménem Cirilla Fiona Elen Riannon alias mého milovaného Cirounka, několika zaklínačských mikin, všech zaklínačských her, knih, deskové hry a pár zaklínačskýh medailonů a nyní už také i majitelem audioknih)

Recenze na AK Zaklínač: Já osobně hodnotím knihu v celku pozitivně. Jakožto velký fanoušek Sapkowského světa nemohu nic vyčítat knize samotné, lze se vyjádřit pouze k jejímu zpracováni. Každý, kdo knihu četl si jistě za hlasy postav dosadil vlastní. Někdo více či méně ovlivněn herní sérií. (O dosavadním filmovém zpracování nemluvme). 

Shrnutí: Pokud si zvyknete na jiné hlasy než které očekáváte, nemůžete mít s knihou problém. Například na delší cesty autem nebo na poslech k domacím pracem apod. Na prožitek k relaxaci v křesle není podle mě kvalita taková, ale každému podle chuti.

Brácha – fanoušek zaklínače, majitel nesložených zaklnačských puzzlí, které rozložené válí po mé posteli, vlastník a zapálený hráč všech Zaklínačských her, medailonu a nějakých podivných hracích zaklínačských karet se kterými téměř vždy prohrávám…)

Audio kniha zaklínač poslední přání- obyčejná audiokniha nebo umělecké dílo?

Asi nemá moc velkou cenu psát o čem audiokniha Zaklínač Poslední přání je, to by měl každý vědět. Zmínit by se mělo, jak je tato skvělá kniha od Andrzeje Sapkowskiho skvěle namluvena a dalece překonává význam slova audiokniha.

Pokud čekáte, že je namluvena jedním maximálně dvěma herci/dabéry s minimem zvukových efektů, tak se velice pletete.

Na hlasech se nešetřilo

Každá postava má svůj hlas, který dokonale vystihuje atmosféru dané povídky nebo situace, navíc skvělé výkony dabérů  doplnuje úžasná hudba a spousty zvukových efektů. Díky tomuto a díky tomu, že s příběhem to funguje naprosto dokonale si dovoluji tvrdit, že toto není obyčejná audiokniha ale umělecké dílo.

Protože, kdo nikdy neslyšel „uk uk nebo potrkám“ jako by nebyl.

Pozn. Na to, jak byli oba pánové žhaví mi do recenze kecat je s podivem, že když přišla řada na ně, čekala jsem na jejich názor skoro měsíc. Oba dva mě ale hodně překvapili, jak kvalitně se nakonec vyjádřili. Moc děkuji

Recenzi na knihu z klučičího pohledu si můžete přečíst i na librum.sk a je dokonce psána Slovensky!

Za poskytnutí audioknihy k recenzi, děkuji Audiotéce.

The post Recenze: Zaklínač I. – Poslední přání (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Nekončící slovní přestřelky mezi prostou a hubatou Lízou Dootlittlovou a samorostlým, zapřisáhlým, starým mládencem, profesorem Higginsem.

Když si profesor Higgins s kolegou plukovníkem Pickeringem vyberou na ulici prostou a hubatou květinářku Lízu a vsadí se spolu, že Higgins z Lízy udělá dámu, u které nikdo nepozná její prostý původ, netuší Higgins, co si na sebe upletl…

Nedovedu si představit lepší obsazení než je Kopecký a Bohdalová. Je neuvěřitelné, jaké „ródeo“ ti dva předvedli. Hubatá, ba přímo držkatá Líza a necitlivý, prudký a až hulvátský profesor Higgins…

Jejich rozhovory, řev a hádky jsou k nezaplacení. Při poslechu se není možné ubránit se smíchu.

Jediná vada, audioknihy, pokud se to dá vůbec vadou nazvat, je délka knihy. Má totiž pouze 1 hodinu a 44 minut a já bych je mohla posouchat do nekonečna. Alespoň, že každá minuta stojí za to! Výbuchy smíchu jsou zaručeny.

Pokud máte špatnou náladu, neváhejte ani na okamžik a knihu si pusťte. Při poslechu Pygmalionu není možné zůstat protivný nebo smutný, Higgins s Lízou vám to nedovolí.

Už jen tato krátká ukázka naznačuje, jak obrovský potenciál audiokniha má.

Závěrečná kapitola, sice není tak humorná, jako ostatní kapitoly, ale celou knihu skvěle korunuje. Závěrečný rozhovor mezi Lízou a Higginsem je neuvěřitelný. Člověk napětím ani nedýchá, jak audiokniha dopadne. Se zatajeným dechem posluchač fandí, protože není možné zůstat nestranný.

Já osobně jsem ze závěru audioknihy byla lehce rozčarovaná, protože bohužel nedopadla tak, jak mně osbně by se líbilo a jak mi přišlo, že celý příběh naznačuje. I tak je ale konec dost otevřený na to,a by se dalo doufat, že třeba jednou to dopadne tak, jak jsem si přála.

Audoknihun rozhodně doporučuji, protože patří k těm nejpovedenějším a nejvtipnějším, jaké jsem kdy slyšela!

Za poskytnutí audioknihy k recenzi děkuji portálu Audiolibrix.

The post Recenze: Pygmalion (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.

Na Větrnou hůrku přichází návštěva, nový nájemce sousedního panství Drozdova. Nic netušící nájemce je šokován vztahy, které panují mezi obyvateli Větrné hůrky, vzteklým Heactliffem, neotesaným Haretonem a Katkou.

Když se nový nájemce vrátí na Drozdov, začíná mu hospodyně Nelly vyprávět tragický příběh, který se na Větrné hůrce před lety odehrál a který nenávratně poznamenal všechny zúčastněné…

Kdysi na Větrné hůrce žila rodina Earnshowů a jejich dvě děti Hindley a Kateřina. Jednou se starý pán vrátí z cesty a místo dárků přiveze malého špinavého cikánského chlapce, kterému dá jméno Heactliff. Jeho příchod na Větrnou hůrku způsobí obrovské rozpory. Jeho manželka a syn chlapce nenávidí, naopak Kateřina se s chlapcem spřátelí a brzo je z nich nerozlučná dvojice.

Léta ubíhají a vztahy nabírají na intenzitě.  Hindley a Heactliff se k smrti nenávidí a po otcově  smrti se vlády ujímá Hindley a svou moc nad Heactliffem ihned využívá k tomu, aby chlapce šikanoval a vyléval si něj léta potlačovanou zlost. Adoptovaný chlapec se nenávistí okolí zatvrzuje, ale jediný, koho si pouští k tělu je jeho milovaná družka, divoká Kateřina.

Navždy spolu

Vzpurná a divoká Katka, jak se ti dva uličníci doplňovali. Ač byli na okolí často zlí, jeden pro druhého by i cedili krev.  Při jednom nevydařeném uličnictví se Katka seznámí s rodinou Lintonů a jeich dětmi Edgarem a Isabelou. Obě děti jsou tak jiné než Kateřina, čisté, jemné, uhlazené a skvěle vychované. Doba, kterou u nich Katka stráví ji s Heactliffem odcizí, přesto, i když už je jiná, její přátelství s ním přetrvává a potupně se promění v lásku.

„Já a opustit Heactliffa? Co to povídáte? Moje láska k Lintonovi je jako list v lese, čas ji zeslabí, to vím, stejně jako mráz zeslabí listy. Má láska k Heactlifovi je jako ty věčné skály tam dole pod lesem, ne oku pro radost, ale podklad života. Já jsem Heactliff…“

Ale právě v tomto bodě se příběh láme, dochází k prudkému zlomu a vše neodvratitelně postupuje k tragickému konci… Ale i na té největší tragédii se dá najít střípek štěstí nebo spíše naplnění…

Skutečná láska je nesmrtelná

Knížku Na Větrné hůrce zbožňuji! Miluju její komplikovanost, rozervanost, prudkost i tu strašnou bolest, která ovládá Heactliffův život.

Od dramatizace jsem očekávala mnohé, u Větrné hůrky nesnesu žerty. Kniha je pro mě svým způsobem „posvátná“ jako by byla napsaná jen pro mě, abych jí rozuměla a plně chápala Heactliffovu bolest. Takový pocit má  jistě spousta čtenářů a ti by stejně jako já očekávali od audioknihy maximum.

Zpracování, nemá chybu

V podstatě se mé nároky na kvalitu přednesu splnit nedaly, ale interpreti Tereza Richtrová, Zuzana Slavíková a Petr Vaněk dokázali nemožné. Byli přesní, jako by knihu namlouvali hlasy, kterými si představuji ,že postavy mluví, když knihu čtu! Perfektně se jim podařilo vystihnout naléhavost i dětinskost Kateřinina hlasu, nezúčastněnou vřelost a pocit oprávněnosti ten příběh vyprávět, který čiší z hlasu Nelly i nenávist, bezmocný vztek a bezednou bolest, která přímo příští, když promluví Heactliff.

Postavy byly výborně ztvárněné a pokud si některá z audioknih, které jsem kdy slyšela zaslouží ocenění, je to Na Větrné hůrce. Nejen za výbornou interpretaci a ztvární postav ale i za hudební podkres, protože to vše dohromady vytváří jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, která ke knize neodmyslitelně patří.

Audioknihu všem vřele doporučuji, tohle je něco co prostě musíte mít!

A pokud Vás zajímá můj podrobnější rozbor Větrné hůrky:

• Obsah
• Postavy
• Moje dojmy
• Audiokniha
• Filmy

Za poskytnutí audioknihy k recenzi děkuji portálu Audiolibrix.

Zdroj obrázku: Audiolibrix.

The post Recenze: Na Větrné hůrce (audiokniha) appeared first on Nemožné je možné.