https://nemoznejemozne.cz/21-pribeh-rodiny-lancasteru/ Nemožné je jen to, co nezkusíte Sat, 21 Aug 2021 13:52:37 +0000 hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.5.5 https://nemoznejemozne.cz/21-pribeh-rodiny-lancasteru/#comment-83778 Sat, 21 Aug 2021 11:52:56 +0000 http://anteabloguje.cz/domains/anteabloguje.cz/?p=416#comment-83778 […] Jak se Teře blížila plnoletost, musela se začít vážně zamýšlet nad tím, kam se chce v životě dostat. Dlouho si lámala hlavu, kladla si otázky, až nakonec objevila správný směr. Celý život toužila vyrovnat se svému otci, který pro ni byl vzorem a ztělesněním hrdiny. Až tedy bude plnoletá, odejde z domu stejně jako on. Ona ale na rozdíl od něj nevezmu z pozůstalosti či od matky ani pár drobných. Na své odstěhování si vydělá prodejem svých obrazů. Dokáže se na vlastní nohy postavit sama bez jakékoliv pomoci a jednou jí bude patřit největší dům v městečku. Postaví ho na Slunečném kopci, místě kde stojí domy těch největších zbohatlíků a už jen sama parcela tam stojí tolik, co malý dům. A jednou se stane tou nejdůležitější osobou v oboru armády, medicíny nebo u policie. Ještě nevěděla, kterou z pozic si vybere, ale bude to jedna z těchto. Jen v jednom bodě s otcem nesouhlasila a pochybovala, že by se to kdy změnila. Ona si nikdy nezaloží rodinu, tak pozdě jako to udělal ona a máma. Její děti nikdy nebudou v dětském věku čelit ztrátě milovaného rodiče, tak jako musela ona a její sourozenci. Konečně si Terra stanovila jasný cíl a začala na něm pracovat. Rozvíjela své logické schopnosti a každý den chodila běhat. Nemohla se dočkat své plnoletosti, až nechá rodný dům i věčnou péči o sourozence, protože matka už na to neměla dost sil, za sebou, roztáhne křídla a konečně se rozletí dobýt svět. Jednou se vracela domů s hlavou plnou snů a tělem příjemně unaveným dlouhým během, když ji ve dveřích přivítali plačící sourozenci. “Terro, máma je mrtvá!” brečely Oksana a Josefína a Django stál stranou celý rudý snahou zadržovat slzy. “Neblázněte,” uklidňovala je Terra. “Určitě zase jenom usnula, víte přece jak je poslední dobou unavená a jak je těžké jí vzbudit.” “Pak se tomu jen společně zasmějeme, ” pokusila se ještě jednou holky uklidnit, ale když viděla, že je to marné spěchala vzbudit mámu. Její přítomnost jim pomůže víc než jakékoliv konejšení. Vešla rychle k mámě do ložnice a poznala, že je zle. Holky se nepletly a ona ano. Máma už nikoho konejšit nebude, protože už se nikdy nevzbudí. Zemřela tiše ve spánku a nyní už se drží za ruce s tátou. Péče o sourozence tedy zůstala na ní a její sny na ni musí počkat. Příběh rodiny LancasterůSpisuji Od Antea […]

]]> https://nemoznejemozne.cz/21-pribeh-rodiny-lancasteru/#comment-81700 Sun, 09 Jul 2017 16:39:28 +0000 http://anteabloguje.cz/domains/anteabloguje.cz/?p=416#comment-81700 […] ← 19. Příběh rodiny Lancasterů 21. Příběh rodiny Lancasterů → […]

]]>